Člověk se nakonec podřizuje tomu nejmocnějšímu. Chce si však od něj nechat odstup, pokud je to někdo zlý. Co když je někdo mocný a zároveň zcela dobrý? Jako Kristus.
Bůh drží zlo v mezích svými tresty. Užívá k tomu i lidí. Na co si dát pozor, pokud jsme v roli trestajícího sami. Násilí brání zlému, ale nemůže způsobit nic dobrého. Pravomoce státu, rodičů a církve.
Budoucnost není v našich rukou, ale naplní se v ní Boží zaslíbení. Na zaslíbeních třeba stavět život. Bráno lidskou logikou náš čas nemůže dopadnout dobře. Bůh se možná smiluje. Je třeba věřit v narození z Panny -- a ve vše, o čem písmo svědčí,
To nejlepší nemusí být vždy uprostřed pozornosti a na povrchu všeho dění. Ovšem, lidé s nějakou schopností dříve nebo později dojdou navrch. O spiknutích. Za co chce být člověk milován.
Proč Ježíš nechtěl vládnout z vůle lidu. Že prvním krokem k moci je vládnout nad svým tělem a nad svým prostředím. A že je dobré se naučit bruslit a tancovat.
O tom, že lidé, kteří se řídí jen svou vůlí, jsou předvídatelní. O tom, že obchod sám o sobě není špatná věc. A jak Ježíše rozezlila průměrnost na svatém místě.
O ženském a mužském pohledu na svět. O tom, že pravý člověk nikdy neptří jen sám sobě. Že záleží na tom, čím se člověk proslaví. A že důležité neznamená nejdůležitější.